Možná je to jen můj dojem, ale často mě připadá, že podobné chvalozpěvy na nějaký alternativní zůsob života jsou určeny hlavně samy sobě. To se netýká jen domácího a různého jiného alternativního vzdělávání, ale i veganů, vitariánů, apod. Jako by tito lidé potřebovali neustále utvrzovat sami sebe, jaké je to úžasné.

Ve svém životě jsem se navíc nesetkal s člověkem, který by byl úspěšný ve svém oboru a přitom prošel podobným vzděláním. A to napříč světem.

Já pracuji již léta u jedné velké nadnárodní společnosti, která patří mezi vyhledávané zaměstnavatele. Často zájemce o práci slyším o kreativitě, tvořivosti atd. Ale, houby! Kreativních a tvořivých může být tak 1% lidí. Ostatní jsou součástí procesu, který je nastaven stejně v Praze, Varšavě, Frankfurtu či Madridu. Začíná to i takovou maličkostí, jako že máte v PC nastavený Word se zablokovanými funkcemi, abyste si nemohli svévolně změnit font a jeho velikost.

Pak dívka, u které všichni podporovali tvořivost, kreativitu a která má dvě VŠ těžko definovatelného zaměření, nastoupí na místo asistentky.

Kreativitu v sobě člověk buď má nebo nemá a ta potřeba hravé tvořivost se vyvíjí v útloučkém věku. Kreativců je prostě málo a neprobudí to v nich žádná "neškola".

Kde máte tatínka?

Nemáte obavy, že nástup na střední školu, případně vysokou, bude pro Vaši dceru šok? Pokud vím, je homeschooling možný na 1. a 2. stupni ZŠ.

Jako, že by autorka měla hodit děti do bahna státního vzdělávání rovnou? Ať si zvykaj?

Individuálně to může fungovat, ale masově nikoliv.

Souhlasím. Jsou lidi, které svoboda děsí. Mají rádi, když někdo za ně rozhodne jak mají žít. Problém akorát je, že takto vychováváme otroky i z dětí, které ve své přirozenosti ještě touží po svobodě.

Domácí vzdělávání je diskriminačně nastaveno, neboť mnoha rodičů toto přímo zákonem zakazuje.

Skvělé !

Mít takovou možnost v době, kdy naše děti "musely" do školy, tak vůbec neváhám.

Mnozí to mají zákonem zakázané vzděloávat děti doma.

Karma, naprosto souhlasím, navíc, veřejné školství se čím dál víc politizuje, multikulturalizuje a neomarxizuje..., takže domácímu vzdělávání bez státem a neziskovkami organizovaného vymývání mozků fandím.

Dobrý den paní Staňková, zajímavý článek, půjdeme možná také takovou cestou až naše malá bude mít školní věk. Máte naprostou pravdu, že je nejlepší pokud se děti stýkají s těmi co chtějí, ale nejvíc k zamyšlení by na tom byla následující námitka (neříkám, že bych ji sám vznesl, sympatizuji s vašim přístupem ke vzdělávání a trávení času dětí), ale mohla by zaznít: Tím, že je dítko zařazeno do školy, kde se zákonitě potkává i děti se kterými nechce, i zlými, se kterými si neporozumí (nevyselektovanými vaší pěti rodinnovou skupinou), se má možnost dříve potýkat s reálným prostředím života, takže případné střety ho nezaskočí až v dospělém věku, ale ve chvíli kdy jde jen třeba o hračku či místo na houpačce, nemělo by proto zkusit chodit i do té školy normální? Jinak se ale bojím, že vzhledem k tomu, že domácí učení, nejrůznější soukromé školky a podobné zařízení, fungují docela dobře, a dávají svobodu, že to spíš začne někomu nahoře vadit a budou se nejrůznějšími nesmyslnými předpisy omezovat až do stavu, kdy to provozovat bude sice teoreticky možné, ale prakticky nerealizovatelné. takhle už bylo udušeno spousta nadějných projektů, nejen ve školství, bohužel. Vám přeji ať se vám daří a karma za článek .

Milý Jaroslave, děkuji za Váš komentář. Řeknu to zeširoka: mám (zatím) děti dvě: mladší dceři je 9 let, nikdy nechodila do školy. Staršímu synovi je 15 let a do školy chodil a chodí stále, protože v době, kdy jsem sama zjistila, že je možné domácí vzdělávání, už nechtěl ze školy pryč - měl tam už kamarády a zvykl si na školní prostředí. Teď k Vaší námitce: jsem hluboce přesvědčená o tom, že každý rok, ba i měsíc, kdy je dítě "doma", tím myslím bez chození do institucí typu školka/škola, je pro něj dobou, kdy má možnost přicházet na to, kdo je - jaká je osobnost, co mu vadí nebo nevadí (protože s - jak říkáte "zlými dětmi" se setkává i mimo školu - jediný rozdíl je, že ví, že s nimi nemusí trávit čas. Ve škole jinou možnost nemá, tudíž se podle mého názoru v něm vytváří pocit naučené bezmocnosti - popisovala jsem v jiném článku.). Nechci své dítě vystavovat záměrně tomu, aby nemělo možnost změnit něco, co mu vadí. Protože v dospělosti máme všichni možnost změnit cokoli, v čem nám není příjemně. Neexistuje vůbec nic, co bychom museli, skutečně ne. Existují pouze volby a jejich důsledky.

Jinak s druhou částí Vašeho komentáře (bohužel) souhlasím, přesně to se v současnosti děje, viz další články z mého blogu.

Ještě jednou díky a přeji, ať se daří i Vám!