1.děkuji za článek - dozvěděl jsem se něco nového, o čem jsem nevěděl a může se mi to hodit.

2."povýšenost, pohrdání a neochota najít společné řešení" - nevím jak to bylo ve skutečnosti, ale z toho co píšete tam toto nevidím. Navíc na hledání společného řešení by museli oba chtít hledat. Z vašeho popisu společné řešení nehledal ani doktor, ale ani Vy. Vás ale samozřejmě omlouvá krizová a neznámá situace.

Přesně. Doktoři nejsou v nemocnicích proto, aby hledali nějaká řešení pro zpovykané pacienty, kterým nevoní způsob, jakým nemocnice pracuje.

Přirovnám to k restauraci. Dojde host a bude tvrdit, že guláš není dost gulášovitý. Bude chtít, aby mu číšník našel jinou restauraci, která má dost gulášovitý guláš. Co asi číšník řekne?

Děkuji za článek. Když jsem byla malá, stalo se mi něco podobného. Dobré vědět toto info, kdybych podobné situaci musela čelit s mými dětmi.

clanek me az tak moc nebavil, ale ta diskuze tady je docela zabavna. Oba tabory nakonec maji v necem pravdu a to je v tom, ze moje dite, moje zodpovednost a moje rozhodnuti.

Ano podle zakona maji rodice (prosim neaplikujte jenom na matky) pravo byt se svym ditetem v nemocnici. V praxi je otazka jak stare dite musi byt, aby to byla zaroven nutnost byt u jeho luzka. Pojistovna tuto hranici stanovila na 6 let veku tzn. veku kdy je dite rozumove vyvinute a je to zaroven hranice kdy deti chodi do skoly. Ono je to ale individualni, jsou deti, ktere to zvladnou v peti letech, ale jsou i deti ktere to v 9. letech nezvladnou (pripadne to nezvladnou jejich rodice). Pak taky zalezi na situaci, je logicke, ze pokud je dite na ARO nebo na JIP tak rodice chteji a vlastne potrebuji bez ohledu na vek byt mu co nejvic nablizku, to je krizova situace.

Na druhou stranu jedna noc na pozorovani u ditete, kteremu je skoro deset, by pri spravnem vysvetleni melo zvladnout samo, opet ale musime pocitat s krizovou situaci, ktera tady nastala a to ze holcicka mela traumatizujici zazitek (to nakonec i matka) a zde emoce proste prevladnou nad chladnym rozumem. Nikomu bych nevycital nic proste to byla krizova situace a at sebevic chapu zajem ditete, potazmo matky, tak i chapu postoj nemocnice.

Kazdopadne vite co je vetsi legrace? Planujete s malym ditetem operaci a vite, ze vy jako otec jej budete do nemocnice doprovazet a pozor. MUSITE JIT NA POKOJ S DOPLATKEM (je jedno jestli jednoluzkovy standard kde je doplatek nizsi nebo nadstandard s vyssim doplatkem) a jinak to nejde, protoze by to ostatnim maminkam mohlo byt neprijemne, jelikoz vy jste otec, chlap a nemate tam co delat :D

Hezky den.

Jan to napsal moc pěkně. Pravdu má ze svého pohledu v podstatě každý. Jen bych nenadávala doktorovi. Nechtěl nic podcenit a přece jen autonehoda není sranda. Rodiče mají ze zákona právo doprovázet své dítě, a to i ve věku devíti let. Ale na stránkách oné nemocnice se píše, že na to prostě namají kapacitu. Dělají už asi i tak, co mohou, aby tam maminky mohly se staršími dětmi trávit co nejvíce času přes den? Předpokládám jinak, že jsou rádi, že zvládnout "ubytovat na noc" maminky dětí do šesti let. Rozumná maminka by to měla pochopit, a ne řešit paragrafy. Navíc, bude-li na lůžkovém pokoji pět dětí, jak vysvětlíte tomu zbytku, že někdo tam maminku má a někdo ne? Dalších pět lůžek by se tam pro pět maminek asi nevešlo. Ani asi židlí.

Jsem maminka tří dětí a musím přiznat, že bych byla šťastná, že si tam chtějí dítě v takové situaci nechat na pozorování. Opravdu klidně i beze mne, hlavně když bude v pořádku. (Nepopírám, že bych si cestou z nemocnice nezabulela.)Domnívám se, že i mému sedmiletému synkovi už bychom to zvládli vysvětlit. Umírala bych doma strachy, jestli nemá nějaké skryté zranění...

Já nechápu tu hysterii. Nemocnice nejsou nafukovací a umíte si představit jak by bylo těm ostatním dětem, které tam jsou bez rodičů??? Jak by jste jim asi vysvětlila, že zrovna vaše dítko má nárok tam být s rodičem zatímco ostatní ne? Chápu, že to byla vypjatá situace, ale na druhou stranu chápu lékaře, že si tam děti chtěl nechat na pozorování, nějaká zranění se nemusí projevit hned. Lepíš být víc pozorný než něco zanedbat.

Nemocnice nejsou nikde nafukovaci. Jen je otazkou, proc to jinde jde a v teto zemi ci jen teto nemocnici ne.

Zajímavá diskuse.

Taky bych řekl, že autorka má lví podíl na tom, že devítiletá dcera má problém zůstat sama přes noc v nemocnici. Jenže to je asi stejné, jako bych pacientovi umírajícímu na rakovinu říkal, že měl dbát o své zdraví a mohl žít ještě dlouhá léta.

Je úplně jedno zda autorka jednala hystericky nebo byla klidná a jen se dožadovala svého práva. Je úplně jedno zda dcera byla vyděšená, protože ji nikdo nenaučil zvládat krizové situace. Doktor se choval nabubřele a vyvíjel nátlak, aby se zbavil odpovědnosti. Navíc buď je nepoučen o základním zákonu, který se týká jeho profese nebo jej zcela záměrně ignoroval. Takový doktor by si zasloužil postih.

V popisovane situaci by melo problem zustat v nemocnici i starsi dite. A hlavne - proc by melo? Samozrejme, ze by to zvladlo, ale za jakou cenu? Je skutecne nutne male dite vystavovat kvuli pozorovani takovemu stresu?

Jakkoliv mohu paní chápat, že chce být se svým dítětem, tak je nutno k tomu přistupovat se zdravým rozumem. Tedy, nechce-li i takhle velké dítě opustit ani na jednu noc, napříště se přepravit do soukromého (a plně hrazeného) zařízení. Na pojišťovnu jí takovéto služby prostě nikdo z logiky věci nezajistí. On je totiž ten problém v tom, že je opravdu prostorový - ale pointa není v tom, že by se jedna paní nevešla do rohu na židli, to by se jistě vešla, ale už se tam fakt nevejdou tři až čtyři paní každá do jednoho rohu. To dítě totiž opravdu nemá pokoj samo pro sebe a v tu ránu je tu problém. V pokoji jsou tři až čtyři děti, každé by tam rádo mělo maminku, ale prostě to nejde, ony se tam fakt nevejdou a i kdyby, tak by tak mocně rušily ostatní pacienty, že to prostě nikdo nedovolí. Nemocnice horko těžko zajistí společný pobyt pro doprovod malinkých dětí, ale fakt nečekejte, že každý pacient má pokoj sám pro sebe a tedy neomezenou možnost mít u sebe doprovod. Na to platby pojistného fakt nestačí.

Což mě tak napadá, zeptala jste se, zda mají placené nadstandardní pokoje, kde byste pak jistě bez problému mohla zůstat?

To by snad mohl nabídnout lékař nebo jiný zástupce nemocnice.

Cítím tam aroganci nebo utahanost a nevyspanost lékaře (což ho neomlouvá).

Dovedete si představit výčet paragrafu, kdyby je pan doktor pustil domu bez onoho pozorovani a dcerusce by se následně prokázal postkomocni syndrom, ci difúzní axonalni poškozeni mozku ci cokoliv jiného? Nevěřím tomu, ze by takto velká holcicka nedokázala bez maminky přespat v nemocnici do pul osmé do rána.... A pokud nedokázala, tak je to jaksi tristní...

Ne nadarmo se říká, ze deti jsou obrazem svých rodičů...

No vy v nemocnici dite po traumatickem zazitku urcite samotne nechate, a jeste se tim chlubite. JIni rodice ne. Snazte se je pochopit, nakonec tu mame i ty zakony citovane v blogu. Doporuciji 10x precist.

Velice typické chování bohů v bílém.

Jednou jsem požadoval podpis reverzu, což mi bylo zamítnuto. Na to jsem řekl, že jednoho dne se z nemocnice dostanu a okamžitě půjdu za právníkem. Tato věta rozlítila boha v bílém natolik, že ze své židle u počítače vyskočil jak čertík z krabičky a dal mi pěstí ránu do líce, prostě klasiku. Přitom jsem tam měl (zbytečně) trávit týden na pozorování, jestli má hlava není náhodou zraněná. - Bez legrace a bez ohýbání skutečnosti.

PS: Nakonec jsem se odtam na reverz dostal, ale musel jsem v blázinci absolvovat prohlídku na duševní zdraví.

a proč byste musel? reverz je reverz, k tomu nemusíte vůbec nic.

Přečteno, i když bez odstavců to je tedy zabíračka.

Matka selhala. Hlavně že ví, jaké jsou paragrafy a kdesi cosi, hlavně že ví, že má kamarády právníky a sbírá moudra na facebooku - ale v momentě, kdy měla uklidnit sebe a hlavně své dítě, vyváděla sama jak malá.

Upřímně, nechápu to. Dovezete do nemocnice dítě z bouračky. Co jste si mysleli? Že se vám podívají do krku a pošlou vás domů?

Samozřejmě, že si ji tam musí nechat přes noc na pozorování, ona totiž skutečně může mít skryté zranění a například krvácení, na které se přijde až po několika hodinách.

Když nechcete do nemocnice, tak tam nemáte lézt!

Jestli jste se prodrala celým článkem, tak jste jistě pochopila, že celá věc byla o možnosti zůstat v nemocnici s dítětem, což mají rodiče jako zákonní zástupci dětí právo. Selhal doktor, když tuto možnost vyloučil a pokusil o nátlak.

Problém bude v tom, že lékař si taky chce kryt záda. Zároveň není právník a bude vycházet z praxe a z příkazů nadřízených. Já bych ho tedy až tolik nevinil, ačkoliv být tam v tu chvíli, asi bych reagoval jinak. V nemocnici by ale pro takové situace měl být někdo jiný. Na druhou stranu tam takový člověk těžko bude na noční směně. Těžké.

Nejenom lekar, ale i pojistovna, postrcilo mne auto a i kdyz jsem tvrdila, ze nic necitim, odvezli mne do nemocnice, uz jenom z toho duvodu, ze v soku kazdy reaguje jinak a zraneni se muze projevit az za par dnu, kdy se musite otocit, nebo neco zvednout, poruseni krcni patere nemusite hned poznat, to same s vnitrnim krvacenim. A zkuste si dodatecne nekdy za tyden vymahat fyzioterapii.