Pátek 15. ledna 2021, svátek má Alice
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 15. ledna 2021 Alice

Nejsme rozbití, jen jsme chtěli přežít

18. 11. 2020 16:06:55
Když má některé z mých dětí špatnou náladu, je naštvané nebo se vzteká, je pro mě hodně těžké „zachovat chladnou hlavu”.

Jinými slovy - chovat se jako dospělá a nereagovat jako dítě, kterému někdo ubližuje. Tohle dítě totiž ve mně pořád je.

Už jsem se naučila vnímat svou mysl a tělo, takže dokážu popsat, co při tom cítím, ale dřív bych prostě vybuchla a jakýmkoli způsobem se snažila dostat situaci, a tím i svoje vlastní emoce, pod kontrolu. Dneska už vím, že jakákoli kontrola věcí vnějších je jen iluze. Ne že bych teď už nevybuchovala. Ale děje se to míň a míň. Aspoň doufám.

A tak pracuju na tom, abych porozuměla sobě, svým pocitům a bolestem, abych pak mohla být svým dětem větší oporou.

Pořád přemýšlím, proč je tak těžké reagovat na emoce dětí s klidným přijetím a pochopením.

První, co chci, je, aby to přestalo. Hned. Fight, flight, freeze. Mojí okamžitou naučenou reakcí je útok. Skoro vždycky. Hodně lidí se mě bojí. Respektive se bojí mých reakcí a silných projevů emocí. Někdo na ohrožení reaguje tak, že pláče, stáhne se, uteče. Já jsem jako zvíře zahnané do kouta. Nejen, že cením zuby. Já rovnou útočím, trhám a ničím. Vztahy. A umím to za těch 40 let fakt dobře.

Když se takhle v dětství naučíte reagovat na ohrožení, je hodně těžké to měnit. Snažím se.

Proč je to tedy tak složité?

1. Naše vlastní emoce nebyly v dětství přijímány s pochopením.

2. Lidi jsou sociální tvorové a emoce jsou „nakažlivé”. Když někdo v našem okolí vyzařuje něco negativního, je nám to nepříjemné a chceme, aby to skončilo.

3. Máme na sebe i na ostatní příliš vysoké nároky.

4. Očekáváme. Pořád něco očekáváme. Takže jsme často zklamaní, protože věci se nedějí tak, jak jsme čekali.

5. Nemáme podporu okolí.

6. Naše vlastní potřeby často ignorujeme jak my, tak naši blízcí.

Tak nás to - bohužel - naučili naši rodiče. Není třeba hledat viníka, ale uvědomění, odkud to přichází, a že nejsme „rozbití”, jen jsme si osvojili strategie pro přežití, které nám už teď k ničemu nejsou, naopak nám můžou bránit v tom, abychom měli (nejen) s dětmi takové vztahy, jaké chceme mít.

Autor: Zdeňka Šíp Staňková | středa 18.11.2020 16:06 | karma článku: 10.10 | přečteno: 351x

Další články blogera

Zdeňka Šíp Staňková

Musí mít přece nějaké povinnosti!

Jestli jste si doteď nemysleli, že jsem divná, po přečtení tohohle textu si možná už budete ťukat na čelo. Zjistila jsem, že i ve svojí „sociální bublině” jsem občas za magora.

13.1.2021 v 16:03 | Karma článku: 13.15 | Přečteno: 793 | Diskuse

Zdeňka Šíp Staňková

A co triggeruje vás?

Vyrostla jsem v prostředí, které nepřijímalo negativní emoce, natož jejich projevy. Možná to znáte taky. Od jemnějšího popírání až po to drsné:

6.1.2021 v 8:12 | Karma článku: 8.46 | Přečteno: 398 | Diskuse

Zdeňka Šíp Staňková

Děti nejsou lidi ani ve zdravotnictví

K tomuhle textu jsem se odhodlávala dlouho, protože mám zkušenost, že to bývá velmi výbušné téma. Jestli něco vyvolává ještě větší emoce než školství, je to očkování nebo zdravotnictví obecně.

21.12.2020 v 10:25 | Karma článku: 28.17 | Přečteno: 5105 | Diskuse

Zdeňka Šíp Staňková

Kolik toho víme? A co všechno nevíme?

Víte, co je lygometrie? Věci, co víme, že nevíme. Amin Toufani v krásném TED talku mluví o tom, co je v pařížském Louvru na druhé straně té zdi, na níž visí Mona Lisa.

18.12.2020 v 8:32 | Karma článku: 11.11 | Přečteno: 363 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Turner

Každý, kdo v Čechách něco znamená, už je oočkovaný!

Jak v české kotlince získá něco punc nedostatkového, luxusního a prominentního zboží, začne se s tím čachrovat. I kdyby to byl „volskej vocas“, stane se to otázkou společenské prestiže. Ona je to ale vakcína pro dědoušky a babušky

15.1.2021 v 19:14 | Karma článku: 17.08 | Přečteno: 419 | Diskuse

Helena Vlachová

Nějak to guru některých českých důchodců nezvládá

Současný premiér sází na starobní i invalidní důchodce. Chce jim jako populista dělat dobře, nicméně jeho snahy jaksi vyznívají vniveč. Jako příklad lze uvést očkování důchodců proti covidu19.

15.1.2021 v 16:30 | Karma článku: 25.73 | Přečteno: 602 | Diskuse

Marek Valiček

Naštěstí žijeme v míru

"Když tak sem tam na obrazovce vidím vrchního velitele ozbrojených sil České republiky, jsem fakt ráda, že žijeme v míru.", prohlásila máma v době, kdy se náš generalissimus objevoval na veřejnosti ještě bez bandáže a podpěračů.

15.1.2021 v 13:42 | Karma článku: 27.82 | Přečteno: 666 | Diskuse

Petr Omelka

Hitler by řekl: "Cešky fojak, je špatna fojak"

Tedy, kdyby uměl trochu česky. Na rozdíl od baronky von Botzenheim, si Vůdce nedělal o českých vojácích žádné iluze.

15.1.2021 v 9:38 | Karma článku: 26.00 | Přečteno: 795 | Diskuse

Robert Huneš

Nezemřít strachy. Stačí smrt z předsudků.

Rozdělená společnost se opět rozdělila. Tentokrát nad očkováním proti covidu-19. Lidí odmítajících očkování je spousta. Jsme promořeni předsudky, obavami, dezinformacemi. Jsou jich plné sociální sítě, tisk, televize.

14.1.2021 v 20:27 | Karma článku: 15.74 | Přečteno: 648 | Diskuse
Počet článků 38 Celková karma 12.94 Průměrná čtenost 1930

Miluju svobodu, Pipi Dlouhou punčochu, cestování a zmrzlinu. Jsem taky matka tří dětí (2002, 2008 a 2019), propagátorka unschoolingu, sebeřízeného vzdělávání, dobrovolnosti a informovanosti v oblasti práv dětí a rodičů ve vzdělávání. Píšu blog s názvem DĚTI JSOU TAKY LIDI, od roku 2012 se podílím na rozvoji iniciativy SvobodaUčení.cz, natáčím videa, přednáším a beseduju.

Najdete na iDNES.cz