Domácí vzdělávání a práce aneb „Jak se uživíme?“

Tohle bývá jedním z nejčastějších dotazů, pochybností a strachů rodičů, kteří by chtěli s dětmi přejít na domácí vzdělávání.

Opakuje se s železnou pravidelností na všech besedách i na všech domškoláckých sociálních sítích.

Rozhodla jsem se hromadně oslovit rodiče domškoláků, abych zjistila, jak různě otázku práce, profesního naplnění a seberealizace řeší. Sešlo se mi několik set odpovědí. Mám velkou radost a prostřednictvím tohohle článku je s vámi teď chci sdílet.

Kromě inspirace na to, jakou práci můžete s dětmi na DV dělat, v něm najdete taky spoustu tipů pro domškolácký život, protože hodně rodičů se rozhodlo svůj profesní život spojit přímo či nepřímo s DV. A navíc si přečtete skoro neuvěřitelné minipříběhy odvahy, síly, nasazení a odhodlání. Pravděpodobně pro vás hodně rodičů z článku bude velmi inspirativní a budete je obdivovat. Některé maminky – a není jich málo - jsou dokonce samoživitelky. Když to dokáží ony, vy můžete taky! DV je totiž mnohem větší klid a pohoda, než řešit s dětmi školu. No, však uvidíte sami. Přeju příjemné a inspirativní čtení!

Všechny odpovědi jsou autentické, upravovala jsem pouze např. interpunkci nebo diakritiku, někdy jsem komentář zkrátila. V článku najdete i konkrétní tipy na vzdělávací kurzy, weby, nebo skupiny – odkaz na post s originálními komentáři najdete na konci článku. Nejsem s jejich tvůrci na ničem nijak domluvená, nemám z toho, že je tu zmíním, vůbec nic (to jen, aby bylo jasno J). Budu ovšem samozřejmě moc ráda, budou-li všichni zmínění (i ostatní) tenhle článek co nejvíce šířit. Inspirace není nikdy dost!

Na začátek jeden nesmírně důležitý komentář a moje doplnění:

R.J.: Je to asi jasný, ale stejně to napíšu – mělo by tam asi explicitně zaznít, ze minimálně většina, když ne všichni, si přizpůsobili práci DV nebo dokonce si nějakou takovou vymysleli, protože DV byla priorita a ne, že náhodou měli práci, se kterou to jde skloubit. Občas mám pocit, ze to je jádro pudla, že dotyčný ti řekne, že má práci, která s tím skloubit nejde, ale to jsme možná měli předtím všichni, že jo…

Z.Š.S. (to jako já J): Mnohokrát slýchám věty jako „Vy ale máte prostě štěstí – na chlapa, na děti, na práci, na dědictví, na peníze…“ - doplňte si cokoli. Děláme si z toho s kamarádkami už legraci. Víte, většina lidí opravdu nemá „štěstí“. Někteří z nás už hodně dávno přizpůsobili svoje životy (a to často opravdu hodně) tomu, aby dnes mohli směřovat k takovému životu, k jakému chtějí. Tak třeba já jsem si svého muže vybrala, nevylosovala jsem si ho v tombole. S bývalým mužem jsem se rozvedla, přesto si ho velmi vážím – i tehdy jsem si vybrala dobře. Už víc než 18 let svého rodičovství přeskládávám priority, měním život, dovzdělávám se, pracuju, hledám příležitosti apod., abych mohla být se svými dětmi tak dlouho a intenzivně, jak si všichni přejeme. Nemám „štěstí“ ani třeba na to, že mám děti daleko od sebe – bylo to moje rozhodnutí je takhle mít. Stejně jako bylo moje rozhodnutí všechno ostatní. Držím vám všem, kdo jste se vydali na nevyšlapanou cestu, moc palce!

A teď už konkrétně:

A.Š.: Jsem osoba pečující, domškolák je autista a v péči mám i další hendikepované dítě (plus zdravé). I z toho důvodu si přivydělávám jako doručovatelka novin (tedy cca 4. – 7. hodina ráno, než děti vstanou, pak se prostřídáme s manželem, který jde do práce). Dále pak mám práci v oblasti výživy a sportu jako poradce pro jeden projekt - především práce na sociálních sítích (odpovídání tématicky na dotazy, instagram, facebook), psaní článků a večer odpovídání přes centrum nápovědy. Rozkládám pak průběžně přes celý den. Dva dny v týdnu učí manžel a já mám ještě další práci, kdy roznáším adresnou distribuci pro PNS.

J.Ř.: Učím odpoledne v hudebních kurzech.

J.D.Z.: Pracuju jako šéfredaktorka časopisu pro předškoláky BEN JÁ MÍNA a spoluzaložila jsem firmu, která se věnuje knihám pro děti Mravenčí chůva (ta mě ale neživí). Oba s manželem pracujeme z domova.

D.F.: Freelance researcher a content developer (kryptoměny).

E.T.: Děláme desky na sníh a ulici, surfskate a snowsurf. Plus já učím online AJ a NJ. Můj muž měl už v 90. letech IV (individuální = domácí vzdělávání), protože vrcholově sportoval, je to znát, jak jede pořád na vnitřní motivaci.

T.B.: Pracuji v kultuře, což je teď těžké, ale již 10 let dabuji vzdělávací programy pro děti a s tím se teď (naštěstí) trochu roztrhl pytel. Jinak moderování akcí a divadelní produkce momentálně spí.

K.H.: Já mám tedy za běžných okolností děti (4) v komunitní škole a nejmladší ve školce, nicméně od října všechny učíme doma. Já jsem překladatelka, manžel programátor, on pracuje 3 dny v týdnu, já 2, u dětí se střídáme. Občas to znamená práci po večerech, ale dá se to. Jsem vystudovaný biolog, živí mě převážně překlady odborných chemických a medicínských textů, v posledních letech si to zpestřuji titulky pro větší streamovací služby.

A.S.: S manželem se střídáme, půl týdne je s dětmi on, půl já. Já se živím překlady, redakční prací, korekturami, dva dny v týdnu plus noci. On napůl rukama, a po nocích dělá weby a copywritera. Dá se to tedy i v tomto případě, když nejedeme unschooling a děti potřebují poměrně dost naší pozornosti a někdy i vedení (jedno s PAS).

I.W.: Já pečuju o jednoho seniora a ve dnech, kdy jsem v práci, je synek u babi nebo jeho otce.

R.S.: Doučování, překlady a korektury textů.

B.J.: Mám přes 50 slépek na vajca, 10 koz na mléko, sýry, králíky aj. Plánuji pěstování zeleniny a koně. No, možná mi to sežere dost času a zas tolik nevydělá, ale dělám to ráda (být eko zemědělcem byl od dětství můj sen) a hlady určitě neumřeme.

M.S.: Já jsem se synem sama a někdy je to dost náročné. Jsem lektorka Pilates (což momentálně provozovat nemůžu) a spolupracuju jako OSVČ se společností, která funguje na principu MLM. Dělám konzultace (v této době více online) ohledně výživy a péče o pleť a tělo plus pomáhám lidem, kteří se rozhodnou pracovat se mnou. Syn v podstatě od narození „pracuje” se mnou. Většinu času trávíme spolu.

D.S.R.: OSVČ, po návratu z ciziny a narození dvou dětí jsem nechtěla nastoupit zpět do desetihodinového pracovního procesu, a tak dělám práci ve svém oboru (stavebnictví) sama na sebe. Má to své výhody i nevýhody, jako všechno.

L.J.: My žijeme z rezerv. Covid nás dost sejmul, ale předtím jsme celkem v pohodě pracovali z domova oba zhruba na půl úvazek a šlo to. Žena je právnička a já kreativec, herec a takovej povšechnej freelancer.

M.M.: Mě zaujalo téma attachment play podle Alethy Solter, tak jsem k tomu udělala seminář a jezdívala jsem o sobotách dělat semináře pro rodiče, plus video varianta zakoupitelná na webu. A dřív jsem známé pomáhala s jejím montessori projektem, tj. občasná práce na PC (tvorba obsahu, propagace, prodej...).

H.M.: Oba s manželkou učíme na VŠ.

K.K.: Tak u nás je to tak, že muž dělá na OSVČ a celý týden je mimo domov. Na děti jsem sama. Jsem osoba pečující, oba synci mají PAS. Jednu dobu jsem doma dělala manikúru a modeláž nehtů.

L.C.: Momentálně pracuji jako AP ve školce na 75% úvazek. Manžel pracuje jako policista. Když jsem já v práci, manžel je doma (a obráceně). Přes týden má manžel noční a o víkendu (cca jednou za 14 dní ) je celé dva dny v práci. Mám jednoho domškoláka, jednu školačku momentálně na distanční výuce a tříletou. Je to náročné, ale takhle už fungujeme s přestávkami 5 let.

I.V.: Využívám možností, které se v našem městě naskytnou, na práce, kterým rozumím nebo zvládnu. Důležité pro mě je spíš, aby se práce přizpůsobila nám než my jí. Na prvním místě je pro mne čas se synem a rodinou.

A.T.: Začala jsem psát články pro magazíny, postupně se to nabalovalo. Teď si dělám marketingové kurzy a chtěla bych se pustit do správy sociálních sítí. Časem třeba i něco víc.

A.D.N.: Jsem sama svým pánem. Výrobce svíček a dekorací. Jsou dny, kdy pracuji 20 hodin denně a pak jsou dny, a těch je podstatně méně, kdy nepracuji. Domškoláctví rozprostírám do volného času. Se svým zbožím jsem před koronou často jezdívala po kraji a doufám, že zase budu a své domškolačky budu brát sebou za zajímavostmi. Pracuji hodně, ale pracuji doma, kde jsou děti se mnou. Za měsíc nebo dva otvírám dílnu s prodejnou, a i tam s dětmi počítám, s prostorem pro ně.

Z.M.: OSVČ - překlady angličtina/čeština, konzultace osobního rozvoje, MLM. Každý, kdo je ochoten se učit komunikovat a dalších pár věcí, může rozjet vlastní podnikání. V dnešní době je spousta skupin na sociálních sítích, koučů, konzultantů úplně na všechno, stačí prostě sebrat odvahu a pustit se do toho.

K.F.: Projektant (kancelář mimo domov, ale zcela volná pracovní doba) + žena na mateřské/rodičovské.

L.C.: Několik let jsem paralelně s výukou svého domškoláka pracovala v divadle jako uvaděčka či pokladní, občas vypomáhala v muzeu loutek, které patří k divadlu. Ale za poslední rok jsem v práci kvůli covidu moc nepobyla. Mám teď od února navíc domškoláky dva, tak není času na zbyt, chci vydržet do znovuotevření divadel a práci jinou nebudu hledat. Jinak jako jazykářka zvažuji, že bych od září případně začala s překlady či korekturami.

L.K.: Pomalu mi končí RD a nedávno jsme s manželem který má také málo práce, začali vytvářet květináče Mandragory z Harryho Pottera a Baby Groot sošky ze Strážců Galaxie. Snažíme se prodávat na různých stránkách na facebooku, zatím to docela jde.

Š.Š.: My máme 4 děti, z toho 3 v IV. Muž programátor, já vlastním klub pro děti, kde mám na starost management, který nevyžaduje trávit čas mimo domov na lekcích. To mi umožňuje pracovat kdy se to hodí, využít tu "správnou fázi cyklu". Navíc jsem součástí organizačního týmu naší komunitní školy, což mi umožňuje odpracovat část školného (sice tedy nevydělám, ale nepotřebuji extra příjem na výdaj za školné).

P.T.T.: Máme s manželem vlastní firmu, dělám Back Office a účetnictví...a jelikož mám tu možnost a vadí mi školský systém, rozhodla jsem se vzít děti na domácí výuku.

N.N.: Zatím využívám RD, ale mám VOŠZ, a atestaci v intenzivní medicíně. Kdyby někdo měl zájem o online doučování anatomie, somatologie, fyziologie, ošetřovatelství, psychologie, můžete napsat.

K.K.: Od narození první dcery pracuju v podstatě pořád na dálku pro rodinnou firmu (rodinná ZOO), čímž si můžu upravovat práci dle potřeby a deadliny nejsou moc tvrdé. Pořádala jsem konferenci pro Forbes Česko.

M.M.: Tatínek programátor nás živí. Já pracuji jako výzkumný pracovník (v tuhle chvíli v podstatě taky programátor). Má firma mi vyšla vstříc, chodím 1 den v týdnu - tedy pětinový úvazek. Jak budou děti nastupovat do komunitní školy a školky, až ji zase otevřou, a děti dorostou, budu navyšovat úvazek.

S.Š.: Já jsem zatím na mateřské a doufám, že ještě rok budu (pokud si konečně snížím rodičák). Manžel teď začal pracovat v nové práci a měl by pracovat z domova. Já začínám podnikat a velmi věřím tomu, že díky Hnízdu Špačků a naším aktivitám, budeme dostatečně vydělávat a pomáhat lidem i jinak. Je to velký projekt. Teď zrovna děláme vzdělávací karty, se kterými mi pomáhají už odborníci, já pracovní listy a podobně. Dcera jde do první třídy od září IV.

B.E.: Máme několik nemovitostí, které pronajímáme, jak rekreačně, tak dlouhodobě. Vše máme na hypotéku, není potřeba mít miliony k dispozici.

K.H.: Já převážně překládám, k tomu tři večery v týdnu soukromě učím (hlídá tatínek nebo osmnáctiletý brácha), a když je čas a možnost, což teď tedy není, pracuji jako terapeutka - tam už je to problém, protože to musí být buď o víkendu, nebo se to musí nějak skloubit s tatínkovou prací, která je dost proměnlivá, někdy není doma celý týden, někdy je doma i přes den. Složitější překlady si neberu, protože synek dost málo spí a prakticky musím pracovat, zatímco poskakuje kolem.

A.S.: Učím angličtinu online.

Z.S.: Já jsem na rodičáku už asi 10 let. A dělám jako OSVČ externě účetnictví, pak dělám weby, podporu a mentoring pro podnikatelky formou konzultací a online podnikání a založila jsem s kamarádkami salon s bylinnou napářkou, který ale teď víceméně stojí kvůli situaci. A občas provázím nějaké ženské kruhy nebo rituály. S mužem se střídáme, kdo je s dětmi, druhý mezitím pracuje a nějaké věci odbavím i s dětmi, na něco se dá využít i levná dětská práce. J

P.F.: Zatím mám děti malé a jsem na rodičáku, DV plánuji a už teď si přivydělávám prodejem sýrů, králíků, medu a látkovým poradenstvím. Postupně mám ve všech odvětvích víc a víc zákazníků, tak si to pomalu rozjíždím. Se vším mi děti můžou pomáhat a naučí se u toho spoustu věcí. Až na ty včely zatím, ale to taky půjde časem.

Z.T.: Zatím jsem na RD, ale do budoucna chceme děti na IV. Jsem OSVČ, pracuji jako fitness instruktor a externí administrátor, 2x týdně vedu miniškoličku, kam beru děti s sebou. Do budoucna bych ráda takto pokračovala, max. dva dny v práci, kdy by děti docházely do lesní (komunitní) školy, zbytek týdne bychom byli spolu. Manžel je státní zaměstnanec se slušným platem. Řekla bych, že je to hlavně o celkovém nastavení rodiny a uspořádání domácnosti. My jsme už před časem najeli na minimalismus v podstatě ve všech oblastech svého života, což velmi šetří peníze. Přemýšlíme o svých výdajích, pracujeme na tom, abychom byli co nejdříve bez zadlužení (splátky na auto apod.) a pak se to dá zvládat docela dobře i s nevelkým příjmem. Rozhodně neživoříme, jezdíme na výlety a dovolené, kupujeme si kvalitní jídlo, ale třeba nemáme televizi, mikrovlnku, myčku, sušičku… Nové oblečení nakupujeme minimálně, jíme převážně doma apod.

A.K.: Zatím jsem na rodičáku s mladším, ale už několik let mám e-shop s dětskými plenami a drogerií.

M.M.: Já jsem s dcerou sama. Pracuji jako asistent pedagoga a dělám kurzy jízdy na koni.

V.K.: Jsem samoživitelka. Učím na ZŠ i ZUŠ, navíc mám i soukromé hodiny zpěvu, občas nějaké korektury, přepisy, další brigády z jiného oboru na vyčištění hlavy (třeba ve firmě s přírodními mýdly Almara Soap). Syn je v komunitní škole na 2-3 dny v týdnu. Zbývající dny je u prarodičů/u kamarádů, teď v době distanční výuky vlastně dost často pracuje se mnou/je u toho. S takovou je pak těžký se tomu vzdělávání vyhnout.

H.C.: Jsem samoživitelka. Mám předškoláka (6,5 roku) v IV a 5 letou. Pojišťuji hlavně auta, majetky a podnikatele, ale i život a úraz. Já jsem u compu a děti si zrovna tvoří město z lega, kde dělají bazén, farmu pro býky a kolem roboty.

R.R.: Taky jsem samoživitelka. Práce mám dvě - lektor a finanční poradce makléř (pojištění i úvěry).

V.H.: Jsem samoživitelka. Píšu a vydávám knížky, píšu blog, dělám besedy. Dá se to veskrze dělat po večerech, ale čím jsem starší, tím to jde hůř (a vlastně už moc ani nechci). Trvalo to několik let, než jsem mohla odejít na volnou nohu. V začátcích jsem souběžně s tím dělala copywriting, konzultaci start-upových projektů a taky jsem měla kurzy vaření nebo žonglování. Děti jsou dva dny v týdnu v jiných rodinách, tenhle čas využívám pro natáčení rozhovorů a agendu okolo blogu. Knížky pořád ještě vznikají po nocích, protože ve dne se do nich neumím ponořit.

Z.S.: Přivydělávám si korekturami textů.

M.Š.: Jsem ještě s mladším na RD, ale mimo covid dobu učím jógu a starám se o soc. sítě kamarádčině firmě. Při první RD jsem dělala testerku webů a mobilních aplikací.

K.M.B.: Jsem psycholožka, s kamarádkou jsme vytvořily fb skupinu Rodičovství hrou - Vývojový přístup Gordona Neufelda, a poskytujeme i osobní konzultace.

O.K.: Mám 1 dítě v IV a dělám korektury a učím 1x týdně.

B.H.: Sice se mě tohle téma ještě netýká, ale nedá mi to a doporučím tady kurzy Czechitas. Já jsem nějaké dělala spíš kvůli profesi, ale pro maminky na mateřské, které by k těm tématům měly blízko, je to podle mě parádní věc - na celkovou rekvalifikaci hlavně teda jejich Digitální akademie.

J.Z.: Jsem absolventka Czechitas Digitální Akademie - Testování a hned po akademii jsem si našla práci jako QA Engineer (bez jiného předchozího backgroundu v IT). Práce 100% doma v čase, kdy mi vyhovuje (jak je to v IT běžné), manžel je projekťák a je taky na 100% home office. Děti (máme 3) v DV sice nemáme, jsou všichni školkoví, ale školka jela od začátku roku jen 2 týdny a dá se to zvládat. Dokážu si představit, že kdyby byly děti už ve "školním věku" a my se u nich rozhodli pro DV, že by nám to takhle docela dobře šlapalo.

V.M.: Lektorka kurzu šití bot: www.veronika-mocova.cz . Svého času jsme se s manželem u dětí střídali, dohromady jsme dali tak jednu průměrnou mzdu a museli vyjít. Manžel je muzikant - hrál, dělal elektriku, pomocné práce, já se snažila být pres týden doma a pracovat hlavně o víkendu, kdy jsme se u dětí vystřídali. Nutno říci, že jsme oba DV přizpůsobili práci (šli na OSVČ), do té doby jsme byli oba zaměstnanci. Nyní se snažím jít online cestou, když není možné mít živé kurzy, a manžel nastoupil do firmy jako skladník.

P.K.: Jsem čerstvě na RD s třetím dítkem a nastoupila jsem zpět ke svému původním zaměstnavateli jako právník - likvidátor na částečný úvazek a komplet home office, ale je to teda fičák. Nemít manžela ve „státní” sféře, kdy si může dost přizpůsobit pracovní dobu, pohlídat děti a chodí domu v rozumných časech, bych to asi nedala.

M.H.: Provozujeme s kamarádkami eshop www.emimis.cz, je to spíše na poloviční úvazek, ale je to super, neb tam máme věci, které právě k domškoláctví využíváme (vlastně za tím účelem i eshop vznikl). Máme pestrost pomůcek (nejlepší je to v lese o tom žádná...), a s dětmi vybíráme zboží, co tam zařadíme. A děti nám samozřejmě rády pomáhají s kontrolou kvality, počítáním, posíláním balíčku, komunikace se zákazníky atd.

L.Š.: Jsme sice v začátcích a ještě ladím pracovní dobu, ale muž chodí normálně do práce, já pracuji z domu - výživové poradenství, copywriting aj.

K.S.: Já jsem dula na RD, jenže toho času měl muž ještě volnou pracovní dobu. Bůh ví, co bude za dva roky, ale nějaké předporodní kurzy atp. snad skloubíme dohromady. Snažíme se najít nějaké místo pro komunitnější spolužití, to bude vůbec úplně jiná ohledně hlídání a možností výdělku a hlavně nějaké míry soběstačnosti.

L.D.: Ja som počas homeschoolingu rozbehla projekt Montessori pracovne pre deti 1x týždenne, bolo to skvelé pre psychohygienu. Našťastie ale mám muža, ktorý sa stará o financie. Teraz mám už otvorené rodinné centrum Akadémia Montessori, kde sa realizujem naplno.

J.P.: Učitelka, částečný úvazek.

M.K.: Nás sice domškola čeká až za dva roky, ale způsob získávání peněz na život se nezmění. Mám v dodávce postavené luxusní toalety a pronajímám je filmařům na natáčení. Díky tomu, že je ta dodávka moje, stačí mi dělat 7 - 8 dní v měsíci na to, abych rodinu zabezpečil finančně a mohu tedy dvě třetiny roku trávit s rodinou. Vzhledem k tomu, že jsem u filmu necelých dvacet let, mám v branži mnoho přátel, kteří mi dávají práci, není problém počet odpracovaných dní v roce naplnit. Mohl bych mít víc aut a sehnat pro ně práci, ale místo vydělávání peněz navíc chci radši vidět jak moje děti rostou. Zjistil jsem za ty roky, že ač se nijak nesnažím, vždy se sejde dost práce ... vesmír to zařídí, když se mu do toho nepleteme.

I.K.: Když ještě byly děti doma, tak jsem kreslila drobné obrázky a prodávala je na fleru vsazené do šperků a začala pomalu ilustrovat knihy. Nyní se věnuju už jen ilustrování (knihy a časopisy), ale děti už nejsou tak úplně doma - mladší jsou sice v DV, ale chodí do komunitní školy (skupiny).

R.B.: Věnuji se psychoterapii, supervizi v pomáhajících profesích, učím semináře, učila jsem na VŠ, pracuji na různých projektech (např. teď dělám hlavního didaktika pro vznikající metodiku pro etickou výchovu pro školy).

E.S.Š.: Máme 3 děti. Jsem lektorka tance. Taneční lekce mám několikrát v týdnu ve večerních hodinách. Teď tedy v online verzi. Manžel se realizuje v herectví. Teď má tedy dost volno, ale jinak hraje převážně pátky, soboty, neděle a zkouší případně přes den. S dětmi jsme tedy hodně času oba a je-li třeba, tak se doma vystřídáme. Sejde-li se nám práce ve stejný čas, starší děti jdou ke kamarádům a nejmladšího si beru s sebou na tancování. Naše povolání jsme měli již před dětmi a nebylo třeba se s nimi v tomto omezovat. Tančit lze i s miminkem na sobě v šátku a s tátou jít do práce, nešlo-li to jinak, je také zábava.

E.V.: My jsme s mužem oba na volné noze a pracujeme v ochraně přírody.

K.F.: Žili jsme z manželova hasičského platu, spíše nadprůměrného, a já k tomu občas na prodej pekla chleby, medovníky, občas něco ušila, prodala sušené bylinky. Zvládli jsme to i s hypotékou. Ale na dovolené u moře či návštěvy restaurací to nebylo. Naštěstí velký dům se zahradou a spousta zábavy venku. 3 děti, 2 kočky, 1 pes.

P.Č.: Dělám účetnictví.

V.Ž.: Pracuji na velmi částečný úvazek ve waldorfské škole a ještě dva roky budu na rodičovské dovolené.

J.Š.: Našla jsem své poslání a v něm podnikám – fb stránka Žiju fyzikou. Zatím jsem na rodičovské, výhledově se i na částečný úvazek plánuju do školy vrátit. Mám v hlavě online projekt výuky fyziky, na kterém teď intenzivně pracuji. Kurzy pro domškoláky i pro děti, co jim ve škole nesedl učitel fyziky, pro zájemce o svět kolem nás, kteří ještě/už fyziku nemají...

V tuto chvíli má výuka podobu krátkých kreslených videí a témata mám jak vzniká duha, jak se bezpečně chovat v bouřce, proč někdy prší a jindy sněží, jak vzniká mlha...

R.K.Č.: Jsem ještě pár měsíců na rodičovské a učím pár hodin týdně Aj a Nj, nyní online. Letos rozběhnu s pomocí manžela právě Aj online ve velkém. Hlavní příjem dosud zajišťuje manžel. Dcera je ve 2. třídě na domácím vzdělávání a jsme moc spokojeni. Já stylem práce už roky podporuji rodinu, mohu s nimi hodně být. Zároveň domškoláctví, které jsme si hodně oblíbili, je to v podstatě životní styl, tak mě/nás podpoří i v pracovních plánech a jejich uskutečnění. Taková vzájemná symbióza.

M.F.: Mám v DV dvě dcery ve věku 9 a 12 let. Jsem s nimi sama, takže pracovat musím, i kdybych nechtěla. Pracuji na částečný úvazek (2 dny v týdnu) v softwarové firmě. Plánuji přivydělávat si navíc prodejem handmade výrobků.

M.D.: Já bych ráda zmínila, že žádná verze není špatně a vnímám jako moc důležité, aby si maminky uvědomily, že ta nejlepší a nejhodnotnější práce je čas věnovaný dětem, když nás potřebují. A že ideální svět je, aby máma měla vždy dost síly pro své děti. Pokud ji práce nabíjí a doplňuje prostor v čase a rodina je spokojená, tak je to skvělé, stejně skvělé může být, že práci už nestíhá, což bývá dané i naší typologií. Nemůžeme se srovnávat s někým, kdo má například kolem sebe prarodiče nebo sousedy, kteří kdykoli dítě pohlídají, záleží také na tom, jak funguje partner – jestli uživí rodinu nebo má třeba flexibilnější práci a dokáže převzít starost o děti, kdykoli je to třeba. Někdo je typologicky pomalejší a hravější, práce by ho svázala a neuměl by rozdělit správně čas. Záleží i na takové drobnosti, jestli máme domov nastavený tak, že je pro každého pracovní stůl a možnost se zavřít. Já jsem spíše starší máma, rodila jsem v 37 a je mi 45. Na další dítě už jsem neměla sílu a jsem šťastná se svou dcerou. Ona vždy bojkotovala hlídání či školky a chtěla být se mnou. Nepodařilo se mi skloubit příliš nějaké projekty i proto, že prarodiče jsou daleko, manžel nás uživí, ale flexibilní není, pracovní stůl v klidu nemám a tak jako mnoho jiných denně zajišťuju jídlo pro sebe i dítě, i proto, abychom jedli to, co chceme. To stojí hodně času a sil. Když k tomu přičtu občas nějaký čas pro sebe – cvičení, čtení, kamarádky, péče o štěňátko od tohoto roku, dojíždění za staršími rodiči a snahu být denně venku a o víkendu výletit, nakonec zbyde sem tam nějaký prostor, který vyplňuji střídavě různými velmi flexibilními projekty tak, abych se vyspala (první cca 3 roky mateřské totální deficit), abych měla úsměv na tváři a mohla být dceři nablízku, když je to třeba, než bude moci fungovat samostatně. Mezi projekty byl koučink, konzultace pro fimy, práce pro soukromé školy z domova, feng shui astrotypy a vztahy či návrhy domovů, nebo třeba lektorování. Vždy vnímám určitou hranici, kdy mi nezbývá energie pro rodinu a upřednostním ji. Jsem za to ráda. Tlaky okolí na to, že žena se má starat o domov a rodinu a zároveň se očekává, že „něco dělá“, jsou obrovské, a já se s nimi neztotožňuji, i když velmi obdivuji ty, co to zvládají.

L.D.: Jsem poradce pro dětský spánek, Bachovy esence a tkáňové soli. Konzultuju z domu. Po porodu syna před lety jsem si uvědomila, že asi půjdeme jinou cestou a začala jsem dělat to, co mě baví a neodděluje od rodiny. Teď nastává čas, kdy se opravdu k IV přesouváme, tak ladíme detaily, je ještě hodně proměnných, ale v kombinaci s koronou jsem velmi ráda, že nemusím nikam cestovat a být zaměstnanec.

V.C.: Pracuji na půl úvazku jako asistent pedagoga. V DV mám dva páťáky.

M.L.: 3 sebeřízení školáci, muž pracuje naplno a já 2,5 dne v týdnu Back Office pro malou firmu + koučink. Kombinuji práci z domova i v kanceláři/s klienty jak zrovna potřebujeme a je moc fajn si střídat dny v práci a doma s dětmi.

L.H.: Když není pandemie, provádím na hradě ( vychází to jako práce na částečný úvazek).

E.H.: Vlastním dvě firmy: e-shop a vzdělávací institut funkční mediciny a výživy společně s klinikou, z 80% to vše řídím z home office tak je to moc fajn.

V.N.: Kromě hudby (djing, tvorba elektronické hudby, publicistika) a výtvarných workshopů navrhuji recyklované tašky a kabelky.

Š.V.: Jsem OSVČ- vizážistka. Teď teda mám smůlu a nepracuju, ale jinak mám práci tak 2x v týdnu + soboty svatby v sezóně.

H.C.: Odjakživa jsem OSVČ (už 19 let). Chtěla jsem být rentiér. No, pořád nejsem. Ale celých 19 let pojišťuji a díky tomu si mohu organizovat čas a svobodně se kdykoliv kamkoliv pohybovat a měnit plány dle aktuální potřeby. To vše velice oceňuji, co mám děti. Jsem na ně už skoro 2 roky sama a pojišťovnictví nás uživí. Předškolák (6,5) i 5 letá jsou se mnou doma. Předškolák šel do IV ještě před covidem a při odkladu šel do IV už rovnou. Chtěla jsem IV i dál, ale ex to rozhodně nepodepíše, tak si spolu užíváme asi poslední rok. Mezi 12/2017 až 8/2020 jsem se 4x stěhovala a představa, že vždy musím najít novou práci, to by byla šílenost. V tomto je práce z domova k nezaplacení, prostě se stěhovala se mnou.

P.B.: Já i manžel jsme OSVČ. Nyní máme prvňáčka na DV, 4letého a 8měsíčního syna. Manžel dělá kovoobrábění - kusová a malosériová výroba. Já se starám o prodej a účetnictví. Plus on dva dny v týdnu programuje frézku a dělá, co je aktuálně potřeba v jedné vývojářské elektrodílně a já když nemáme miminko, tak ještě doučuji matematiku. Všechny 3 děti máme doma (ani školka ani škola).

Š.M.: Mám statek a děláme tábory pro děti, kroužky a tak, protože jestli máte doma 6 svých dětí nebo 15 už je jedno. Takže 7 ha, 8 koní, 4 krávy a mnoho ostatního, výtvarka, luky…

M.P.: Mám eshop s věcmi z pohádek - zásobuji i další obchody. Dcerka na DV, je zároveň těžší autistka s mentálním postižením. Bydlíme samy se spoustou zvířátek.

K.V: Mám dvě děti, částečně učím ve škole (komunitní, kterou jsem založila s přáteli), částečně organizuji během roku kulturní festival a další akce, píšu granty, abych na ty kulturní akce (a na sebe) měla nějaké peníze. Je to hodně času za málo peněz, ale dělám práci, co mě baví, jsem mezi lidmi, kteří mě baví, jsem se svými dětmi tak, jak potřebuji. Jsem spokojená.

L.M.: Přivydělávám si jako instruktorka plavání kojenců, batolat a dětí předškolního věku. Moje vize byla být víceméně doma, a protože začínám takřka od 0 (vysoká se minula s životem a práci z doby před dcerou už nechci) udělala jsem si kurz účetnictví. Což by byla skvělá kombinace, kdybych nebyla jako účetní úplně marná.

N.B.: Manžel je policista, já mám poloviční úvazek v dětském domově jako vychovatelka, kde pracuji průměrně 7 x 12 h v měsíci. Manželův šéf nám vychází maximálně vstříc a určuje manželovi služby dle mě.

M.M.: Sem tam něco malého programuju - malé, míň časově náročné projekty. Před dítětem programátorka na plný úvazek. A teď přes to, že mě programovat pořád baví, už tomu nechci věnovat tolik času jako předtím. S dítětem se mi změnily priority.

M.K.: Oba s mužem jsme v korporátu, dva kluci v domškole.

V.S.: Jako přivýdělek máme s mámou web, který jsem vymyslela pro nabídku barefoot obuvi, která je výprodejová, bazarová, dětské barefoot botičky jsou drahé, dítě je většinou nestihne vynosit a ve většině případů se nedeformují dle nožky dítěte a tak jsou použitelné pro další, to byla hlavní myšlenka. Jsou tam samozřejmě i dospělácké. Tehdy se to chytlo, ale jedu na korunkové provize a lidi mají radši zadarmo přecpaná alba na FB skupinách. Přidala jsem prodej českých merino ponožek/návleků/rukavic a tím si přivydělávám vždy podzim/zima. Zvažuju přidat nějaký český eko sortiment, koupila jsem si šicí stroj a chtěla bych se naučit šít aspoň jednoduché věci a též je tam přidat. A dál hledám něco dalšího, co se dá dělat z domova a plně mě to s dětmi uživí. Ale syn není samostatný domškolák, s těžkou VD potřebuje dohled, vedení. Tedy většinu dne jsem s dětmi a až večer, pokud nepadám na ústa, můžu něco dělat.

J.J.: Vedu tým dobrovolníků, kteří pracují s dětmi v církvi.

T.Z.: Pracuji v kosmetickém salonu.

M.J.M.: Copywriting, mediální analýzy, korektury, občas nějaký web.

J.L.: Od 6. měsíce nejstaršího dítěte jsem pracovala, to samé dítě učila doma do 9. třídy. Chůva, uklízečka, cukrářka...

E.J.: Mám 8 dětí, 6 ve škole doma. Jsem OSVČ - navrhuji a šiji věci pro děti. Co se týče financí, žijeme skromněji, na práci mi nezbývá tolik času, kolik bych chtěla, otec 4 dětí nepřispívá vůbec, neměnila bych. Jsem vděčná, že máme tyhle možnosti.

K.D.: Matka samoživitelka, malá 4 roky, pečuji o postiženého pána, vozíčkáře, občas jako soukromá ošetřovatelka u klientů u nich doma. Dříve jako koordinátorka nebo asistentka pro firmy a projekty formou homeoffice. Lze toho dělat dost.

V.B.: Žena chodí do práce na poloviční úvazek a já jsem OSVČ. Vedu kroužky pro děti, kreslím a maluju zvířata, dělám trochu grafiku (naučné tabule apod), máme blog o zkoumání přírody, řežu pilou v lese. Důležitý podle mě je mít více různých prací a ono vždycky něco vyjde. A taky aby byla časově flexibilní a bylo tý práce tak akorát.

V.Č.: My se hodně stěhujeme, nebyl zatím moc prostor na nějaký klasický job. Při dětech jsem dělala různé menší projekty: strážení, kroužky, workshopy, vlastní tvorba. Pak to vypadalo na super práci z domova, ale přišel covid. Od té doby se nevím nějak odrazit, ale netlačím na sebe....když se uskromníme, tak nás manželova práce uživí. Ale uměla bych si představit pár hodin z domu, nebo něco na poloviční úvazek, nebo časem i vlastní ateliér a pod.

T.W.: V IT poloviční úvazek a HO není až takový problém (změnil jsem tedy zaměstnání - v knihovně trvali na pevné pracovní době a na plném úvazku jsem měl totéž, co teď na polovičním v soukromém sektoru).

P.S.: Od března 2008 soukromé lekce hudby na nejrůznější nástroje vycházející z vnitřní motivace toho, kdo se učí, nyní pouze on line. Před 10. 3. 2020 jsem hostovala v 6 kapelách, hrávala na svatbách, křtinách, vernisážích, s manželem jsme pak vystupovali např. na oslavách, hraje na sitár, dělali hudební workshopy…

M.H.: Vedu kroužek Lego pro děti.

Š.A.: Já mám malý obchod se 3 prodavačkami, který vedu a zároveň v něm vedu účetnictví.

K.K.: Samoživitelka, novinářka OSVČ. Píšu po nocích, nabírám rozhovory s dětma často, nebo logisticky náročně s hlídáním. Syn byl se mnou na několika expedicích na reportážích, vždycky to bylo super, nikomu nevadil, naopak. Ale jsme unschooling, takže to jde, i když s jazykem na vestě...

P.H.: Vyrábím zdravé sladkosti ze sušeného ovoce a oříšků, hlavně pro děti, prodávám přes eshop, dodávám do obchůdků, jezdím na food festy a vybrané trhy. Máme dvě děti v DV. Poptávka se mění sezónně - jsou období, kdy mám volněji a jsme hodně s dětmi, a období, kdy pracuji hodně a děti musejí být samostatnější. Ale provozovnu mám na zahradě, jsem flexibilní v tom, jak skloubit práci s ostatními domácími (nejen vzdělávacími) činnostmi.

T.M.: Jsem OSVČ švadlena, šiju pro kamarádku do jejího obchodu. Syn má teprve 4 roky, ale do školky nechce a ani do školy. Den tráví se mnou v dílně, nebo s holkama na obchodě.

J.Č.: OSVČ strojní konstruktér. Právě je 4:00 ráno a mám odevzdáno.

Z.M.: My ještě nejsme na domškoláctví, ale muž si bere syna i ze školy s sebou do práce - tesařina, pokrývačství a pod...Práce kolem domu a v domácnosti zásadně neplatíme.

P.B.: Spravovala jsem e-shop s jantarovými korálky, teď jsem si dala pauzu, abych nevyhořela. Teď mám nějaké dobře placené úklidy a mám certifikát akreditované chůvy pro děti do šesti let, s tím s v Praze hledá práce dobře, až to bude aktuální. Plánuji také vrátit se na pidi sdílený úvazek jeden den v týdnu do krámku, kde se prodávají šátky, nosítka a ekodrogerie. Ono se to nějak poskládá, ale mám teď i nějaké peníze odložené, abych to nemusela po skončení rodičáku (za cca měsíc) další půlrok řešit.

R.R.: Opustila jsem (podle většinové společnosti) super místo jako lektor v bankách a pojišťovnách a začala jsem pracovat sama ve stejném oboru. Obrovskou výhodu vidím v tom, že děti od mala umí prezentovat (na některých seminářích i mluvily) a znají finanční obor a gramotnost. Nabízela jsem i kroužky finanční gramotnosti DDM a podobným organizacím, ale zájem rodičů byl malý. Někdy je to fičák, neb jsem samoživitelka a bez hlídání, ale neměnila bych. Motám se i kolem účetnictví pro pár klientů, chci ho posunout dál (mám ekonomku zaměření účto a banko/pojišťovací sektor).

V.O.: Organizuji tábory pro děti a s rostoucí samostatností nejmladšího dítka (2,5) tomu zkusím věnovat víc pozornosti, jestli se to stane i mou “prací”. Kromě září se táborům a věnuji různou intenzitou všechny měsíce, nejvíc červenec a srpen. Jsem volnočasový pedagog, rodičovská a DV mi umožnili si vytvořit vlastní projekt.

M.F.: Online marketing, komunikace se zákazníky na sociálních sítích, zdravotní jídelníčky, to teď jde hůř, ale občas i nějakou online konzultaci udělám.

T.V.: Věnuji se podpoře žen při kojení a nošení, kontaktním rodičovství.

A.N.: Dlouho jsem s manželem makala, takže když měla malá 4 roky, koupili jsme obytňák a až teď do jara - přes 2 roky - se toulali Evropou za úspory. Ted jsme od května 2020 v ČR a manžel pracuje ve financích, já dělám z domova operátora a učím malou, která je na IV a čekáme, až nám situace zase umožní nomádit. Pracovali jsme přes 12 let v Londýně a na Gibraltaru.

L.H.K.: Ja piatky pracujem. Robím psychoterapiu, nateraz psychoterapiu online pre klientov, ktorí majú homeoffice a už im z toho... Meníme sa vtedy s mužom. On ostáva s deťmi a ja robím to čo robí on tie zvyšné pracovné dni. Super mi to pomohlo v homeschoolingu, aby som nevyhorela.

H.Z.: Napřed jsem měla pár let komunitní alternativní rodinnou školičku. U toho jsem dělala poradkyni (laktační, nosící, baby masáže...) a začala studium ve výcviku pro duly. Teď už školičku nemám, odpadly mi kvůli covidu tety a už jsem neměla sílu to držet dál. Chtěla jsem se navíc začít naplno věnovat poradenství a dulení, do toho jsem začala i masáže... Tohle vše je fajn, že si to celkem dobře můžu plánovat časově. Ale i tady momentálně docela stojím na místě se vším, co nejde on-line. Takže předporodní přípravy dělám on-line, poradenství (kojení, kontaktní rodičovství, spánek miminek) dělám on-line, přidala jsem si k tomu virtuální asistenci pro projekty podporující těhotné ženy a mámy, takže také práce on-line... A stále platí, že kdo by měl zájem se se mnou po večerech učit čínsky, tak taky můžeme. On-line!

L.V.: Jsem floristka, dělám svatby na klíč, loni už práce ubylo, uvidíme co letošek přinese. Do toho dělám online marketing. Mám 2 děti doma.

A.B.: Školu zatím neřešíme (3 a půl a rok a půl), ale už teď si rozjíždím online podnikání v network marketingu, abych se nemusela vracet do práce, abych si mohla nechat děti doma a měla na ně čas. Na tohle je network marketing hodně chytrý systém, že umožňuje mít čas i peníze zároveň.

J.A.: Dřív jsem byla k rodičovské OSVČ, pak nějakou dobu práce na částečný úvazek. Mezitím jsem si udělala keramický rekvalifikační kurz a maličko pomáhám rodinnému rozpočtu takto, jinak mě brzo čeká další mateřská a hlavním "živitelem" rodiny je momentálně manžel. Já se zase snažím vést úsporně domácnost, hodně pečeme, vaříme, máme slepice, zahradu a leccos si vypěstujeme. Děti jsou zatím dvě, jedno v první třídě DV, druhé čeká povinný předškolní rok, taky na IV, třetí na cestě.

J.Č.: Před několika měsíci jsme se přestěhovali zpět z USA, kde jsme byli jako domškoláci - v tom budeme pokračovat i v Čechách, ale brzy si budu přivydělávat anglickou konverzací hlavně pro děti.

L.M.: Jsem laktační poradkyně, pokud zvednu ceny na udržitelnou výši, tak to půjde skloubit docela dobře. S pomocí babiček a manžela je zkrácený úvazek, který bych chtěla, úplně v pohodě. Jen to zvednutí cen je klíčové, v okolí chodí holky skoro zdarma.

V.D.: Začala jsem podnikat - vyrábět vzdělávací pomůcky. Jestli to bude udržitelné či ne se uvidí. Rýsují se i další možnosti, nechávám to otevřené. Domškoláčtíme už několikátým rokem a pracuju nárazově po chvilkách, jak to jde. A protože jsem na to všechno sama, nejde to všechno tak rychle, jak bych si přála, ale jsem s tím prostě smířená, že to je, jak to je. Děti pozornost a péči holt potřebují a do školy je kvůli tomu nepošlu... (vlastně by to ani ten s PAS ani ten s ADHD v běžné škole zatím vůbec nedali). A dělám to, protože se ve světě vzdělávání už dlouho pohybuju, jsem (mimo jiné) pedagog a velmi ráda tvořím a tohle je taková super kombinace obojího.

B.K.: Osmým rokem vydáváme omalovánkové sešity. Primárně vlastivědu a sekundárně čtenářské deníky. Evča kreslí na přání obrázky i omalovánkové pohlednice.

L.P.: Maluju obrazy, vystavuji, sem tam individuální kurz malby. Živí mě to.

I.S.: Rok domškoláctví s dcerkou, při kterém vznikl i projekt Zkoušíme to trošku jinak, mě naučil stříhat videa a zamilovat se do tvůrčího procesu práce s kamerou. Otevřely se mi dveře k vysněnému podnikání, které jsem pojmenovala ZVIDITELNĚNÍ ENERGIE ZNAČKY - točím, fotím, ale nejraději trénuji a ukazuji JAK VYJÁDŘIT ENERGII ZNAČKY, tedy svou vlastní energii, svou podstatu.

F.B.: Učím jazyky online, manželka se stará o děti (což je o dost náročnější práce).

Díky Covidu mám tolik studentů, že je ani všechny nemůžu vzít.

M.K.: My máme syna v 7. třídě domácího vzdělávání, dcera už je na střední škole (doma se učit nechtěla). S manželem podnikáme v dřevovýrobě, to nás momentálně živí. Dále podnikáme v síťovém marketingu. To bychom chtěli, aby se stalo jednou naším hlavním příjmem, protože v tom vidíme více svobody času a peněz na další naše projekty, které nám dávají smysl a k rozvoji sebe sama i k propojení podobně smýšlejících lidí. Síťový marketing obecně vnímáme jako příležitost pro ty, kteří neví v čem by podnikali a chtěli si organizovat čas podle sebe bez vstupních investic do podnikání. Může to dělat hned kdokoliv a kdykoliv. Asi před 4 roky jsme ještě oba byli zaměstnanci, náš syn chodil do klasické školy a nikdo z nás v těchto systémech nebyl šťastný. A proto i přes všemožné strachy, předsudky a nepochopení rodiny, jsme se do těchto změn pustili a nelitujeme toho.

J.W.: Před mateřskou sociální pracovnice. Když mi mateřská končila, měla jsem už jasno v tom, že je systému vydat nechci. A že to je pro mě prioritní. Tedy jsem hledala cesty a i když to nebylo jednoduché o to víc, že děti vychovávám sama a bez podpory jejich otce, cesty jsem nacházela. Dělala jsem ledacos - vařila vege jídlo a vozila ho lidem do práce, úklidy, pořádala jsem workshopy, hlídala děti, chodila na noční služby k autistům nebo na noční inventury - když děti pohlídala babička, administrovala jsem eshop, koordinovala na dálku dobrovolníky, šila kostýmy a také průvodcovala v nově vznikajících lesních školkách výměnou za účast mých dětí, později i za drobný peníz. Zkrátka hledala jsem způsoby, jak to zvládnout. Když děti dorostly školních let, začaly na 3 dny chodit do komunitní školy a já tyto 3 dny pracovala stále na volné noze, ale o to intenzivněji (tedy pracovala jsem více než 3 dny, ale 3 dny intenzivně, ostatní dny po chvilkách nebo hlídala babička či děti byly u kamarádů). Teď mám již 2 roky eshop, pracuji z domova, děti 4 dny v komunitní škole a nyní zkušenost jedno dítě 6. třída rok pouze doma.

D.P.: U nás to máme teď tak, že manžel má na starosti vydělávání peněz a já se zase starám o rodinu, o domácnost a o potřeby a vzdělání dětí. Občas si vzájemně vypomůžeme. Kromě toho jsem se pustila do vývoje tak trochu jiné aplikace na výuku angličtiny, teď plánuji další díly a anglický komiks, ale nemám to zatím jako přivýdělek, ale spíše jako koníček a splnění snu - díky dětem mám inspiraci, zkušenosti a možnost na kom testovat. A díky manželovi potřebné finance na realizaci.

E.M.M.: Já pracuji na poloviční úvazek na krizové lince pro děti, k tomu občas lektoruji. V práci jsem, když jsou děti s manželem (ale abychom se sešli všichni čtyři doma, to je vzácnost). Dětem je 6 a 9 a oba jsou v DV.

M.T.K.: Když to vezmu, tak horší to bylo, když syn chodil do školy. Byl víc nemocný, tudíž víc doma, než ve škole. Byla to větší honička a vetší nervy. Co je v DV, je to lepší. Nemarodí, mohu se tedy více věnovat práci. Pečovatelka u seniorů.

M.Š.B.: Já léta dělala úpravy dialogů pro dabing. Většinou po večerech/po nocích. DV jsme měli se čtyřmi dětmi až do jejich nástupu na osmileté gymnázium. Tedy celkem v kuse cca 10 let. Posléze jsem založila vlastní divadlo (jsem původní profesí herečka ) a s divadlem jezdíme hrát do školek, na festivaly atd. Ale divadlo šlo realizovat až poté, co děti nastoupily do školy. Kromě toho pracuji v jedné neziskovce a učím na ZUŠ. Manžel pracuje z domova jako grafik , takže když já jsem pryč, pořád doma někdo je. Při dlouhé nemoci mě v DV výuce zastoupila babička, děti k ní chodily jako do školy a dodnes na to všichni s láskou vzpomínají .

P.K.: My sice nejsme domškoláci, ale situace je taková, že dcera se učí cca 1,5h denně online se třídou, zbytek času se učí sama nebo se mnou. Já pracuji plně z domova jako controller (tvořím rozpočet, sleduji jeho dodržování, vytvářím v Excelu finanční reporty, pracuji s různými IT systémy), komunikuji s firmou emailem a přes videohovory, kde není problém i sdílet obrazovku počítače, chatovat apod. V dnešní době, pokud pracujete s počítačem, můžete dělat zcela na dálku. I firmy do budoucna počítají s rotací zaměstnanců v kancelářích, aby šetřily náklady.

P.K.J.: U mě je to teda jen přivýdělek, protože dcera je handicapovaná a má příspěvek na péči. Já jsem si začala přivydělávat jako korektorka textů a redaktorka webu.

M.Š.: U nás se pomalu na alternativu chystáme - manžel už před nějakým časem odešel z práce a stal se OSVČ (grafika, design) a já začínám šít pro děti pod svojí vlastní značkou.

L.L.: Mám úklidovou firmu a dělám regresní terapie, jsem s dětmi sama a jedno mám na DV. Čas rozkládám mezi ně a práci. Dcera se mnou často jezdí a učíme se dle možností.

J.Š.: Učím angličtinu a němčinu on-line. To mě živí. Pak sbírám, suším byliny, připravuji bylinné čaje.

Z.S.: Přivydělávám si korekturami textů, moc peněz z toho není, ale jsme skromní.

P.C.: Podnikám online v network marketingu. Když se to dělá správně, tak je to velice chytrý atraktivní byznys model, bohužel v Česku ho málokdo umí dělat správně bez toho, aniž by otravoval, spamoval atd.

L.H.: My oba s mužem pracujeme z domova, muž programátor, já dělám účetnictví, oba na plný úvazek na sebe. Nutno podotknout, že nejedeme klasickou výuku, ale unschooling. Dva školáci a jedna školková. Práci jsme si zorganizovali tak, aby se dala dělat odkudkoliv, máme karavan a chceme hodně času trávit na cestách. Ještě doplním, že si práci kouskuju, dřív jsem pracovala po nocích, ale to mi nevyhovovalo, kvůli únavě, takže si teď práci kouskuju a hodinku pracuju, hodinku s dětmi, jak je potřeba.

R.Ž.: 1. Učím angličtinu - pouze online a se zaměřením převážně na asynchronní výuku, takže mám volnost jak časovou, tak mohu pracovat odkudkoli (kde je wi-fi). 2. Jsem rodinná fotografka. Přes zimu mám více angličtiny, v létě více focení.

F.B.: Máme farmu.

K.K.: Mám výtvarný kroužek pro děti a dávám individuální lekce doma. Což teď moc nejde, ale jsem na mateřské. Doufám že brzo bude vše jako dřív.

Originální komentáře najdete ve facebookové skupině Domácí a komunitní vzdělávání (zobrazí se pouze těm, kdo jsou členy skupiny).